Darovací smlouva je jedním z nejběžnějších způsobů, jak darovat majetek jiné osobě. Svěřenský fond je však modernějším a flexibilnějším nástrojem, který může mít v některých případech řadu výhod oproti darovací smlouvě. 

V případě darovací smlouvy se majetek stává majetkem obdarovaného a je tedy v jeho dispozici. Pokud se obdarovaný dostane do dluhů, může být jeho majetek postižen exekucí. V případě svěřenského fondu však majetek zůstává majetkem "svěřenského fondu".

Majetek ve svěřenském fondu není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.

Nejčastější účel svěřenského fondu

Aniž by byly jakkoliv upozaděny jiné účely svěřenského fondu jako například péče o rodinu a potomky; podpora charitativních aktivit; správa majetku pro budoucí generace; rozmnožení majetku, tak na plné čáře vede jeden, a to ochrana majetku, resp. jeho zachování. Založením svěřenského fondu vede k právnímu oddělení majetku, což může být užitečné v případě podnikání nebo rizikových situací. Vyloučená není ani ochrana hodnotného dědictví, které chce zakladatel zachovat pro sebe, nebo pro další generace a nechce jeho přímé vlastnictví z různých důvodů riskovat. Zakladatel jednoduše vyčlení ten majetek, který považuje za účelově určený do fondu a přikáže správci se chovat určitým způsobem např. vydat ho obmyšlenému potomku, jakmile dosáhne určitého věku, nebo vydat ho zpět zakladateli po uplynutí určité doby. Správci vznikne závazek majetek spravovat a po uplynutí doby vznikne beneficientovi právo na vydání takto spravovaného majetku.

Beneficient je tak věřitelem správce a správce je dlužníkem beneficienta. Z tohoto je zřejmé, že úkol zakladatele skončil spolu se vznikem fondu (není-li zároveň správcem, nebo obmyšleným).

Jak se zakládá svěřenský fond?

Svěřenský fond lze vytvořit smlouvou mezi zakladatelem a správcem svěřenského fondu, nebo testamentem – pořízením pro případ smrti. Jakmile správce svěřenského fondu přijme svoji funkci a jakmile je fond zapsán do evidence svěřenských fondů, tak dojde ke vzniku odděleného a nezávislého jmění zakladatele a zakladatel na tento majetek přestává mít jakýkoliv vliv. Je úkolem zakladatele nadefinovat posléze neměnitelnou smlouvu a hlavně statut svěřenského fondu tak, aby plně respektoval jeho přání, kterým se budou řídit správci a beneficienti (splní-li podmínky a přijmou-li vyčleněný majetek). V okamžik, kdy svěřenský fond vznikne, už jsou podmínky dány a jediný, kdo je může změnit je soud (a to za docela přísných podmínek). Zakladatel může být správcem a dokonce i obmyšleným, nicméně pokud je toto jeho přáním, musí ke správě přizvat třetí, nezávislou, osobu. Zakladatel nemůže dál "úkolovat" správce nad rámec toho co je definováno statutem.

Dohled

Dohled nad správou svěřenského fondu vykonává zakladatel a obmyšlený. Statut může umožnit takový dohled i jakékoliv třetí osobě. Běžně se dohled vykonává kontrolou dokladů, vyúčtování, zpráv a jiných informací. V rámci kontroly je možné dožádat soud o uložení povinnosti správci (k předložení dokumentů, atp.), resp. lze zabránit jednání správce, který by fond nebo právo obmyšleného poškozoval. Zakladatel by si tak měl ponechat právo na výměnu správce, čímž sice zasahuje do provozu fondu, nicméně nikoliv zákonem zakázaným způsobem. Tato pravidla je nutné perfektně zpracovat zkušeným advokátem.

3 důvody pro založení svěřenského fondu

Ochrana majetku: Svěřenské fondy slouží k ochraně majetku před věřiteli a dalšími nároky třetích stran, protože majetek vložený do fondu není ze zákona považován za součást osobního majetku zakladatele. 

Ochrana soukromí: Svěřenské fondy poskytují větší ochranu osobních informací a majetkových transakcí.   

Kontrola nad majetkem: Zakladatel může nadále udržovat kontrolu nad správou svěřenského fondu a rozhodovat o jeho využití podle vlastního uvážení.    

Hlavní funkce ve svěřenských fondech, jejich práva a povinnosti

Zakladatel: zakládá svěřenský fond a definuje jeho pravidla a podmínky prostřednictvím smlouvy. Zakladatel může být zároveň i správcem a obmyšleným, ale může také pověřit správu třetí osobu.

V takovém případě důležité nastavit pravidla správy a dojednat se správcem smlouvu, která bude po celou dobu trvání akceptována.

Smlouvu o zřízení svěřenského fondu lze uzavřít úplatně a zakladatel si může vymínit právo na užitky a požitky ze spravovaného majetku (stává se tak také obmyšleným). 

Správce: vykonává správu cizího majetku a není-li určeno statutem jinak, tak správce koná v režimu plné správy, kdy je oprávněn investovat majetek; půjčit si nebo získat peníze od jakékoli osoby; uzavírat a realizovat jakékoli transakce s finančními deriváty; nakupovat, získávat, měnit, prodávat, převádět nebo likvidovat jakýkoli majetek; založit, koupit, získat, podporovat nebo provozovat jakoukoli korporaci; zaměstnat jakoukoli osobu atd. a to vše ve prospěch beneficienta.

Statutem však lze správu omezit na prostou správu: jejímž definičním znakem, je činění všeho, co je nutné k pouhému zachování majetku.

Beneficient (obmyšlený): Je oprávněn přijímat výhody z majetku fondu podle podmínek stanovených zakladatelem.

Statut svěřenského fondu většinou stanoví více než jednoho obmyšleného, resp. postup náhradnictví obmyšlených pro případ, že první obmyšlený zemře, nebo nepřijme majetek vyčleněný ve svěřenském fondu.